Naše včelaření

Včelaříme na Vysočině na hranicích Jihlavského, Třebíčského a Ždárského okresu, v nadmořské výšce 600 - 650 metrů.

Začátky mého včelaření se tak trochu opírají o rodinnou tradici. Otec pochází ze samoty zvané Pavlovský mlýn, která se nachází mezi obcemi Chlum, Kouty a Radošov a jak už to bývalo, u mlýna byly i včely. Mlýn můj dědeček Bohuslav zrušil, protože tehdejší doba soukromníkům nepřála a přestavěl ho na bydlení pro svoji rodinu. Včely mu však zůstaly a tak se včelaření v naší rodině posunulo na další generace, i přesto že musel mít několik let ve svém včelíně kromě svých včelstev i včely družstevní. Moje děti jsou v kontaktu se včelami téměř od narození a jen čas ukáže, zda se tomuto krásnému koníčku budou v budoucnu věnovat.

Pradědeček Albert včelařil v tzv. almárkách a domnívám se, že to byl právě on, kdo v naší rodině začal s rozběrným včelařením. Dědeček už včelařil v Budečácích, Moravských univerzálech a Čechoslovácích a aby toho nebylo málo, měl jeden Tachovák, který mě učaroval natolik, že jsem si jich několik s tátovou pomocí vyrobil. Byly to mé první úly. Jak jsem sbíral zkušenosti, tak se měnily i mé požadavky na úl. Zkušenosti jsem získával např. ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole, kde jsem jednu sezonu pomáhal včelmistrovi a učil se tak chovu matek nebo ve včelařské škole v Nasavrkách, kde jsem studoval dálkově obor včelař. V této době jsem už pracoval s tenkostěnným úlem, kde bylo vysoké plodiště a polonástavky jako medník. Pro nedostatek informací a zkušeností jsem kombinované včelaření opustil a zkoušel včelařit nejdříve pouze ve vysokých nástavcích a později v nízkonástavkovém Langstrothu. 

V současnosti včelařím s 80 včelstvy, vrátil jsem se k vysokému plodišti a nízkým nástavkům v medníku. Většinu svých včelstev chovám v tenkostěnných úlech s rozměry rámků 39 x 24 cm a Langstroth s výškou rámků 18,5 a 28,5 cm.